V zimě roku 1941 měla Británie problém. Německé ponorky potápěly lodě s citrusy a děti v celé zemi hrozila ztráta hlavního zdroje vitamínu C. Vláda proto vyhlásila celonárodní sběr plodu, který rostl u každé polní cesty — šípků. Dobrovolníci, skauti i školáci jich během války nasbírali stovky tun a z šípkového sirupu se stal symbol domácí odolnosti. Nenápadný červený plod tehdy doslova nahradil pomeranč.
Dnes šípky vnímáme spíš jako čaj z babiččiny spíže. Přitom jde o jednu z nejzajímavějších rostlin střední Evropy — a o důvod, proč se v kvalitních doplňcích stravy objevuje kombinace vitamínu C s extraktem ze šípků. Pojďme se podívat, odkud se šípek vzal, jak se sbírá, co se s ním děje po sklizni a jak poznat kvalitní produkt.
Odkud šípková růže pochází
Šípek je plod růže, nejčastěji růže šípkové (Rosa canina). Botanicky nejde o bobuli, ale o takzvaný nepravý plod — dužnatou češuli, uvnitř které jsou skutečné plody, drobné chlupaté nažky. Právě ty jsou zodpovědné za proslulé „šimrání" v krku, kvůli kterému se šípky vždy pečlivě čistí.
Růže šípková je původní v Evropě, západní Asii a severní Africe. Lidé ji využívají nejméně od doby bronzové; zbytky šípků archeologové nacházejí v pravěkých sídlištích. Starověcí Řekové jí přezdívali „psí růže" — podle legendy proto, že kořen měl léčit kousnutí vzteklým psem. Latinské canina se tak do jejího jména dostalo dávno předtím, než kdokoli věděl, co je vitamín.
Ve středověku byl šípek běžnou součástí klášterních zahrad a lidové kuchyně. Z plodů se vařila povidla, víno i polévky. Ve Švédsku se dodnes podává nyponsoppa, sladká šípková polévka, a v české kuchyni má své pevné místo šípková omáčka, kterou se podává hovězí maso s knedlíkem.
Kde a jak šípek roste
Šípková růže je mimořádně odolná. Snese mráz do minus třiceti stupňů, sucho i chudou půdu. Nejlépe se jí daří na slunných stráních, mezích a okrajích lesů v nadmořských výškách od nížin až po zhruba 1500 metrů. Preferuje vápenaté, propustné půdy, ale přežije téměř všude.
Pro obsah vitamínu C je důležité hlavně slunce a chladné noci. Obecně platí, že šípky z vyšších poloh a severnějších oblastí bývají na vitamín C bohatší než plody z teplých nížin. Rostlina si ho vytváří jako obranu proti oxidačnímu stresu, který v drsnějších podmínkách roste.
Kromě růže šípkové se sbírají i příbuzné druhy. Růže svraskalá (Rosa rugosa), původem z Dálného východu, má velké masité šípky připomínající malá rajčata. Růže skořicová, rozšířená v Rusku, dává plody, které sovětští vědci ve 30. letech zkoumali jako strategický zdroj vitamínů.
Sklizeň: proč záleží na prvním mrazíku
Šípky dozrávají od září do listopadu. Tradiční rada říká sbírat je až po prvním mrazíku, protože změknou a zesládnou. Pro chuť to platí. Pro vitamín C ale spíš naopak: nejvyšší obsah mívají plody těsně po dozrání, kdy jsou jasně červené a ještě pevné. Mráz narušuje buněčné stěny a vitamín C začne rychleji oxidovat.
Většina šípků pro potravinářství a doplňky se dodnes sbírá ručně z divokých keřů. Je to pracné, keře jsou trnité a plody drobné, proto se v některých zemích pěstují i plantážní odrůdy, které lze sklízet strojově. Divoký sběr ale stále převažuje.
Víte, že...
Z jednoho kilogramu čerstvých šípků zbyde po vyčištění od semen a usušení zhruba čtvrt kila materiálu. Na kvalitní extrakt je potřeba mnohem víc suroviny, než by se zdálo.
Zpracování: kde se vitamín C nejvíc ztrácí
Vitamín C je jedna z nejcitlivějších živin vůbec. Rozkládá ho teplo, světlo, kyslík i kontakt s kovy. Proto rozhoduje, co se s šípky děje po sklizni.
Sušení. Klasické sušení na slunci nebo v teplé sušárně je šetrné k chuti, ale část vitamínu C se ztratí. Čím nižší teplota a kratší čas, tím lépe. Šetrně sušené šípky si zachovávají sytě oranžovou barvu, přesušené hnědnou.
Vaření. Šípkový čaj je příjemný, ale vroucí voda velkou část vitamínu C zničí. Pokud chcete z čaje vytěžit víc, zalijte šípky vodou kolem 70–80 °C a nechte je louhovat déle.
Extrakce. Pro doplňky stravy se šípky zpracovávají na extrakt, koncentrát látek z plodu. Kvalitní extrakt zachovává nejen vitamín C, ale i další přirozené složky šípku, jako jsou polyfenoly, flavonoidy, karotenoidy (proto ta oranžová barva) a pektin.
Proč se kombinuje vitamín C a extrakt ze šípků
Tady přichází důležitá poctivá poznámka. Samotný šípkový extrakt v tabletě obvykle nedodá 1000 mg vitamínu C, na to by musela být tableta obrovská. Proto kvalitní doplňky kombinují dvě věci: čistý vitamín C (kyselinu askorbovou) v účinné dávce a šípkový extrakt jako přírodní doprovod s dalšími rostlinnými látkami.
Je to podobné, jako když si dáte pomeranč místo tablety: kromě vitamínu C dostanete i celou směs látek, které se v ovoci přirozeně vyskytují. Kombinace tak spojuje spolehlivou dávku s přírodním původem.
| Zdroj | Co přináší | Omezení |
|---|---|---|
| Čerstvé šípky | Vysoký obsah vitamínu C a rostlinných látek | Sezónní, pracné čištění, rychlá ztráta vitamínu |
| Šípkový čaj | Chuť, tradice, pitný režim | Horká voda velkou část vitamínu C zničí |
| Čistý vitamín C | Přesná a vysoká dávka | Bez doprovodných látek z ovoce |
| Vitamín C + šípkový extrakt | Přesná dávka i přírodní složky šípku | Vyšší cena než samotná kyselina askorbová |
Co vitamín C v těle dělá
Člověk patří mezi několik málo živočichů (spolu s primáty, morčaty a netopýry), kteří si vitamín C neumí vyrobit. Musíme ho tedy přijímat každý den ze stravy. Tělo si ho navíc neukládá do velkých zásob; přebytek vylučuje močí.
Vitamín C patří k nejlépe popsaným živinám a jeho role v těle je potvrzena i schválenými zdravotními tvrzeními EU. Přispívá:
- k normální funkci imunitního systému, a to i během intenzivní fyzické zátěže a po ní,
- k normální tvorbě kolagenu pro normální funkci kůže, chrupavek, kostí, zubů a cév,
- k ochraně buněk před oxidačním stresem,
- ke snížení míry únavy a vyčerpání,
- ke zvýšení vstřebávání železa.
Pro sportovce jsou zajímavé hlavně dva body. Zaprvé imunita při zátěži: intenzivní trénink a závody tělo krátkodobě zatěžují a vitamín C podporuje imunitní systém právě v tomto období. Zadruhé kolagen: šlachy, vazy a chrupavky jsou z velké části kolagenové a vitamín C je pro jeho tvorbu nezbytný. Proto se často kombinuje s kolagenovými peptidy.
Jak vybrat kvalitní doplněk s vitamínem C
Regály jsou plné vitamínu C v nejrůznějších podobách, od šumivých tablet po želé bonbony. Na co se dívat?
Časté mýty
„Víc je vždycky líp." Není. Nad určitou dávku tělo vitamín C vstřebává méně účinně a přebytek vyloučí. Velmi vysoké dávky (nad 2 g denně) mohou u citlivých lidí způsobit zažívací potíže.
„Přírodní vitamín C je jiný než syntetický." Chemicky jde o stejnou molekulu kyseliny askorbové. Rozdíl je v tom, co ji doprovází, a právě proto má kombinace s šípkovým extraktem smysl.
„Vitamín C stačí brát, když jsem nachlazený." Tělo ho neukládá, takže smysl má pravidelný denní příjem, ne nárazové dávky.
Jak skladovat
Vitamín C nemá rád vlhko, teplo a světlo. Tablety skladujte v suchu, v uzavřeném obalu a mimo koupelnu. Po otevření balení nenechávejte víčko pootevřené, protože vlhkost ze vzduchu urychluje rozklad.
Vitamín C v chytré podzimní skladbě
Podzim je obdobím, kdy se sejde několik věcí najednou: kratší dny, méně čerstvé zeleniny a restart tréninku po létě. Vitamín C je dobrým základem, ale sám nestačí. Rozumně ho doplňují:
- Vitamín D3 s K2, protože od října do března si ho v našich zeměpisných šířkách ze slunce téměř nevytvoříme,
- komplexní multivitamín jako pojistka pro dny, kdy strava nevyjde,
- omega-3 mastné kyseliny, které většina lidí ze stravy nepřijímá v dostatečném množství.
Celý výběr najdete v kategoriích vitamíny a podpora imunity. Pokud cílíte hlavně na pleť a pojivové tkáně, podívejte se do sekce krása a pleť. A pokud máte za sebou náročnou sezónu, inspiraci najdete v kategoriích zregenerovat a být zdravější.
Zajímavosti, které o šípcích možná nevíte
- Nejstarší růže na světě roste u katedrály v německém Hildesheimu. Podle tradice je jí přes tisíc let a přežila i bombardování za Druhé světové války, kdy z kořenů znovu vyrašila.
- Šípkový olej se lisuje ze semínek a je oblíbenou surovinou v kosmetice, hlavně z chilských šípků.
- Šípky jsou zimní potravou ptáků. Drozdi a brkoslavové roznášejí semena po krajině, a proto se šípková růže šíří tak snadno.
- Šípkové víno se v českých zemích vyrábělo už ve středověku a dodnes ho najdete u menších domácích výrobců.
- Šípková marmeláda, u nás známá jako „šípkový protlak", byla dlouho jedním z mála zimních zdrojů vitamínu C na venkově.
Závěr: malý plod s velkou historií
Šípek je dokonalým příkladem toho, že silné věci nemusí přicházet z exotických krajin. Roste u nás za humny, přežije mráz i sucho a po staletí pomáhal lidem projít zimou. Moderní doplňky stravy navazují na tuto tradici tím, že spojují přesnou dávku vitamínu C s přírodním šípkovým extraktem.
Až půjdete na podzim kolem polní meze a uvidíte keř obsypaný červenými plody, vzpomeňte si na britské školáky, kteří s košíky zachraňovali zimní vitamíny celé země. A pokud nechcete čistit šípky od chlupatých semínek, sáhněte po tabletě, která za vás tu práci udělala.
150 tbl
120 cps
60 cps
Doplněk stravy není náhradou pestré a vyvážené stravy a zdravého životního stylu. Nepřekračujte doporučenou denní dávku. Článek má informativní charakter a nenahrazuje konzultaci s lékařem.